Z historie našeho Sboru dobrovolných hasičů
tak jak ji psal čas - 19. století

Podnět k zřízení hasičského sboru vznikl ve zdejší obci na podzim roku 1880. Dne 27. listopadu 1880 vypukl v domě čp. 74 v Doudlebách o 6 hodině večerní oheň, který strávil sedm velkých beden knih a rozličných starožitností tam se nacházejících. Byly majetkem p. Václava Koďouska, t.č. hejtmana 18. pěšího pluku.

Protokol ze dne 3. prosince 1880 podává obraz o začátku jednání o založení hasičského sboru. Na to zřizující komité vydalo k místnímu občanstvu nadšené provolání, načež oběžníkem ze dne 8. prosince 1880, psaným p. Jindřichem Pavlátem a podepsaný Josefem Suchánkem, svoláno bylo 81 občanů zdejších na schůzi 11. prosince 1880 do budovy zdejší školy, aby i ostatní občané na zřízení sboru se zúčastnili. Po tomto byly uspořádány ještě
v prosinci 2 ustavující schůze a 2. ledna 1881 definitivně podepsáno založení hasičského sboru. Bohužel tyto začátky se nám nedochovaly. Jsou převzaty ze správy ku 40. letému jubileu trvání sboru 20. června 1921, kterou sepsal Miroslav Pazourek učitel, v té době člen hasičského výboru. Té doby však nově utvořený sbor nemohl žádati na obci, aby mimo výzbroje zakoupila jemu taktéž novou stříkačku. Ve zvoničce stála stará velká stříkačka zakoupená v roce 1836 za 2020 zl., a která potřebovala k dopravě k ohni dva páry koní 
a k pumpování třicet silných lidí a i na střídání. Tehdejší dobou opatroval tuto stříkačku kovář Samek a byl povinen ku každému ohni se s ní dostavit, jak v Doudlebách, tak i v okolí. Stříkačku k ohni dopravil Josef Frydrich, majitel výsadní hospody, dnešní bazar. Přijel plným tryskem. Stříkačka musela stát u samého ohně poněvadž hadice neměla a nebyla na ně zařízena. Z lidu byly utvořeny dvě řady, jedna podávala vodu v nádobách a druhá řada podávala prázdné nádoby zase k řece Orlici zpět. Tak to vypadalo zde v Doudlebách při požáru před 120 lety. Za prvního velitele sboru byl zvolen Jindřich Pavlát. Prvním starostou byl Josef Suchánek. Za prvního cvičitele byl zvolen Josef Hudeček. Aby sbor mohl vyzbrojit své členy, zapůjčil k tomu potřebných peněz Jindřich Pavlát - kupec. Vydání sboru za první rok tj. 1881 činilo 200 zlatých.

Velikou přítelkyní sboru se stala tehdejší paní hraběnka Emílie Bubna - Litic, která sbor podporovala finančně při každé příležitosti.

24. března 1881 byly schváleny stanovy ,,Župní hasičské jednoty východních Čech Orlice v Kostelci nad Orlicí ". První schůze této župy byla 8. května v Kostelci nad Orlicí na této schůzi byl zvolen výbor a mezi náhradníky je jmenován Suchánek, mlynář z Doudleb.

12. srpna 1881 vyhořelo Národní divadlo v Praze. Ze zdejší obce Doudlebské bylo zasláno 200 zlatých k účelu obnovy vyhořelého Národního divadla.

14. srpna 1881 byl pořádán ,, První valný župní sjezd" v Kostelci nad Orlicí. Mezi náhradníky je jmenován František Suchánek, mlynář z Doudleb n. O. K této jednotě župní se přihlásil Doudlebský hasičský sbor jako přispívající s 15 členy.

V krátkosti se zmíním o struktuře Doudlebského hasičského sboru od založení,

činní hasiči byli rozdělení do tří odborů: odbor lezců, odbor stříkačníků a ochranný sbor. Tyto odbory byly vedeny náčelníky. Všechny odbory zastřešoval velitel. Každý odbor měl svůj výcvik a své specifické poslání při zdolávání požáru. Odbor lezců zajišťoval vlastní hašení. V době používání ručních stříkaček, které měly malý výkon bylo potřeba dostat se co nejvíce k ohnisku požáru. Proto byli hasiči v čele útoku nuceni používat hákové žebříky (proto lezci). Odbor stříkačníků zabezpečoval plynulý chod stříkačky a dopravu vody. Ochranný odbor tvořili starší členové a jejich posláním bylo organizování pořádku na požářišti, organizování občanů při záchranných pracích a střežení zachráněného majetku.

-Byl vypracován způsob vyhlašování požáru. Organizace byla jednoduchá. V obci byla vytvořena síť trubačů (ti měli na svých domech tabulku ,,Zde hlaste požár") a ti pak byli schopni v případě potřeby poměrně rychle svolat hasiče.

-Dalším problémem, který byl řešen, bylo poskytování přípřeže. Sedláci neradi poskytovali koně jako přípřež ke stříkačce, protože při rychlé jízdě k ohni hrozilo schvácení nebo poranění koně. Proto byla stanovena finanční odměna za použití přípřeže . Byl také stanoven požární obvod za jehož hranice sbor nemusel zasahovat.

-Hasiči obdrželi členské legitimace. Vedle činných členů byli i přispívající. Toto členění patřilo od založení sboru až do roku 1972, kdy byl tento dobrovolný druh členství zrušen.

-Výcvik hasičů byl zabezpečován formou praktických a teoretických cvičení. 10. září 1882 byl na II. valné hromadě župy Kostelecké ve Vamberku zvolen do výboru župy Jindřich Pavlát z Doudleb. František Suchánek mlynář z Doudleb se nám vytratil z hasičů a již nikdy není zmiňován. Dále o něm nic nevíme. Jindřich Pavlát je v župním výboru až do roku 1904 a do té doby také i velitelem hasičského sboru v Doudlebách n. Orl., kdy se odstěhoval do Prahy.

10. srpna 1884 schůze obecního zastupitelstva - je jednáno o has. sboru, ježto zdejší spolek dobrovolných hasičů svoji činnost zastavil. Na schůzi velitel sboru J. Pavlát sdělil, že sbor nemá stříkačky, že jest nejen málo od širšího obyvatelstva podporován, nýbrž že mu v cestě staví rozličné překážky, jmenovitě ignorace z oněch kruhů, kteří by měli sbor co nejúčinněji podporovat. 24. srpna byla další schůze obecního zastupitelstva o této otázce. Byla schválena smlouva s panem Smekalem z Prahy představenstvem o koupi nové stříkačky. Kdy stříkačka došla se přesně neví, ale zachovala se zpráva, že stříkačka je vyložena na nádraží v Kostelci nad Orlicí (tenkrát ještě nádraží v Doudlebách nebylo). Starosta Novák z Vyhnánova pro stříkačku jel s párem koní a celý sbor se vypravil naproti. Sbor v té době čítal 30 členů. Tato čtyřkolová stříkačka stála 4.200 zl. a hned po příjezdu do Doudleb byla vyzkoušena zástupcem firmy Smekal z Prahy. Tato stříkačka zřejmě měla premiéru při největším požáru v naší obci 15. listopadu 1884, kdy vyhořela rafinerie cukru rytmistra Stummra. Škoda způsobená byla veliká. Při požáru zasahovalo 13 stříkaček.

V roce 1885 pořádal náš sbor 5. valný župní sjezd jednoty východních Čech Orlice. Tento sjezd je spojen s veřejným cvičením sboru zdejšího.

14. července 1890 je slaveno výročí 10 let založení sboru . Starosta obce p. Antonín Novák poděkoval sboru způsobem přiměřeným.

V roce 1891 při požáru chalupy Michalce z Příkaz uhořel osmdesátiletý Michalec.

16. dubna 1894 se sboru účastnil zničujícího požáru v Kostelci nad Orlicí - Skále. Při tomto požáru zahynul při vynášení svého souseda skalecký náčelník bratr Bedrna.

26. listopadu 1899 o půl deváté večer vypukl v Doudlebách požár, který zachvátil celé panské stodoly za zámkem, jež stály rovnoběžně se silnicí vambereckou. Požár ten měl za následek, že zdejší hrabě Michael z Bubna a Litic čestný velitel zdejšího hasičského sboru dal podmět k nové reorganizaci sboru zdejšího. Hrabě dal za pomoc při požáru 50 zlatých a tyto byly použity jako příspěvek na sváteční oblek. Ustanoveno, aby byly čamary se signaturou zavedenou.